Omyl č. 1: Když projíždím křižovatkou po hlavní, nedávám blinkr
Velmi rozšířený a nebezpečný omyl.
Skutečnost: Jakým způsobem a kdy dáváme znamení o změně směru jízdy určuje Zák. 361/2000 Sb v § 21 odst. 1: „Při odbočování na křižovatce .... musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy” spolu s § 30 odst. 1: „Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat .... vždy při změně směru jízdy, vybočování z
něho....”.
O „hlavní” ani slovo. Směr (nejen na křižovatce) totiž neznamená „jedu po hlavní” nebo „odbočuji z hlavní”, ale rovně, vpravo nebo vlevo - znamení o změně směru jízdy tedy musíme dát vždy, když odbočujeme; naopak když neodbočujeme, znamení o změně směru jízdy nedáváme, a to bez ohledu na to, kde je „hlavní”.
Nerespektování této povinnosti vede často k vážným dopravním nehodám. Podívejte se na následující obrázek:
Schema...
...a skutečnost těsně před kolizí: černé vozidlo nemá zapnuté levé blinkry, stříbrné se rozjíždí.
Levý obrázek: Řidič modrého auta hodlá odbočit vlevo, ale protože jede po „hlavní”, nedává znamení o změně směru jízdy. Řidič červeného auta předpokládá, že modré jede rovně (nemá zapnutý „blinkr”) a rozjede se do křižovatky. Bohužel častá příčina nehod.
Omyl č. 2: Vždy, když na křižovatce opouštím hlavní, dávám blinkr
Opět velmi rozšířený a nebezpečný omyl.
Skutečnost: Stejně jako u omylu č.1.
Řidič modrého auta hodlá pokračovat rovně, ale protože „odbočuje z hlavní”, dává v rozporu se zákonem znamení o změně směru jízdy vpravo. Řidič červeného auta předpokládá, že
modré zatáčí doprava (má zapnutý „blinkr”) a rozjede se do křižovatky.
Bohužel častá příčina nehod.
Když jedeme rovně (=neměníme směr), nedáváme znamení o změně směru jízdy!
Omyl č. 3: Při odbočování vlevo mohu za křižovatkou vjet do levého pruhu a nemusím dát přednost protijedoucímu vozidlu
Mnoho řidičů předpokládá, že odbočují-li vlevo jako červené auto na
obrázku, mohou vjet do levého pruhu bez toho, že by museli dát přednost
protijedoucímu (modrému) autu - to přeci musí pokračovat do pravého pruhu...
Skutečnost:- Vozidlo, které na křižovatce odbočuje vlevo, musí dát přednost protijedoucím vozidlům (mimo jiné), bez ohledu na to, kolik je po odbočení k dispozici jízdních pruhů! Modré vozidlo na obrázku si může při odbočování vybrat libovolný jízdní pruh.
- Představte
si, že místo modrého auta odbočuje náklaďák nebo dokonce autobus - ten,
aby odbočil, si často musí najet až do levého pruhu. Bum!
Oba chtějí do levého pruhu. Kdo má přednost? Samozřejmě modré auto.
Omyl č. 4: Pravý jízdní pruh na dálnici je jen pro kamiony
Skutečnost: Zákon č. 361/2000 Sb §12, odst. 1: Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích
vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním
pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k
objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
Řidič ve žlutém kruhu jede nejen bezohledně k ostatním řidičům, ale také porušuje zákon.
To už je jiná situace: Nejede-li řidič ve žlutém kruhu pomaleji než 80 km/h, neporušuje zákon.
Pod čarou: Kdy nemusíme použít jízdní pruh pro pomalá vozidla?
Jestliže naše rychlost neklesne pod 80 km/h nebo není-li naše rychlost výrazně nižší než rychlost ostatních vozidel. Ale podle § 12 odst. 1
zákona 361/200 Sb. bychom měli jet vždy v pravém jízdním pruhu.
Jak to tedy je? Vyvětlení: Jízdní pruh pro pomalá vozidla definuje
vyhláška 294/2015 Sb. v popisu ke značce IP 18c jako pruh přídatný, tedy se na něj nevztahuje povinnost jet v pravém jízdním pruhu.
Omyl č. 5: Symbol auta na svislé dopravní značce Parkoviště udává, pro jaká vozidla je parkoviště určeno
Parkoviště se stanoveným způsobem stání
Parkoviště pro osobní automobily se stanoveným způsobem stání
Skutečnost: Symbol auta na modré svislé dopravní značce Parkoviště určuje stanovený způsob stání, t.j. v tomto případě kolmé nebo šikmé stání - viz levý obrázek nahoře. (Je dosud nezodpovězenou otázkou, zda symbol určuje též orientaci vozidla, tedy kam má směřovat předek auta - v takovém případě by červený Golf toto nařízení nerespektoval.)
Na takovém parkovišti může stát jakékoli vozidlo, které se tam „vejde”.
Pro jaká vozidla je parkoviště určeno nám říká dodatková tabulka se symbolem vozidla - viz pravý obrázek nahoře, parkoviště pro osobní automobily.
Tuto problematiku jednoznačně řeší Vyhláška č. 294/2015 Sb., kde se ke značce IP 11b uvádí: „Symbol, uvedený ve spodní části značky, vyznačuje stanovený způsob stání
na parkovišti. Poloha vozidla při kolmém nebo šikmém stání musí
odpovídat poloze vyjádřené symbolem uvedeným na značce nebo dodatkové
tabulce.”Pod čarou: Modrá značka Parkoviště se stáním na chodníku nebo částečném stání na chodníku má ještě jeden význam: Na takovém parkovišti nesmí zastavit ani stát vozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3500 kg, jednonápravový traktor, motorový ruční vozík a pracovní stroj samojízdný.
Omyl č. 6: Při vlečení vozidla musí být zapnuty „varovné blinkry”
Skutečnost: U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla,
vlečené vozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným
trojúhelníkem, například za sklem (Zák. č. 361/2000 Sb. § 34 odst. 8). Výstražné světelné zařízení („varovné blinkry”) smějí být v činnosti pouze tehdy, upozorňujeme-li na hrozící nebezpečí (Zák. č. 361/2000 Sb. § 31 odst. 3).
I kdybychom připustili, že při vlečení upozorňujete sami na sebe jako na hrozící nebezpečí, zapnuté „varovné blinkry” znemožňují plnit závažnou povinnost, a to dávat znamení o změně směru jízdy - jedno nebezpečí tak střídá druhé. Proto při vlečení nikdy „varovné blinkry”, ale vždy trojúhelník za zadním oknem!
Otázky, poznámky, připomínky, náměty? Napište nám na info@autoskolazelena.cz!
735 53 50 50
